Velkou odvahu Lenky Dusilové a Davida Kollera je třeba ocenit.

Ceny Anděl 2015 přinesly kontroverzní vystoupení oceněných umělců, za což si dotyční vysloužili krom kritiky i řadu pochval a slov uznání.

Někteří lidé dokonce projevy umělců nazývají občanskou statečností a děkují jim za odvahu, říci svůj vlastní názor. Ano, byl to opravdu hrdinský a odvážný čin, projevit svůj názor ve státní televizi.

Jsem si jist, že za tento čin, budou daní umělci potrestáni Českou televizí, která jim nemůže přijít na jméno a která jejich tvorbu pravidelně ignoruje. Stejně, jako je tomu v Českém rozhlase.  Dokonce bych si vsadil, že tento odvážný čin bude mít dohru.

Zpěváci si už v televizi ani rozhlase neškrtnou, noviny a různé časopisy o nich už nenapíší ani řádku, budou mít zakázané koncerty, rozhovory a budou muset hrát někde tajně ve sklepech a žít skromně za pár korun.

Tuto hrozbu společenského propadu jsem jasně vypozoroval na zpěvačce Lence Dusilové, která byla dokonce tak nervózní z osudového projevu, že si ho musela napsat na papírek.  Jen doufám, že její vystoupení neviděli studenti ze Střední vinařské školy ve Valticích. Ti totiž byli za svou nervozitu a čtení svých dotazů z papírků kritizování za to, že nedokáží říci z paměti svůj názor či otázku vůči prezidentovi.  Co si teď chudáci pomyslí, když viděli svůj vzor, jak čte své myšlenky z předem připraveného papírku. Přitom, na rozdíl od nich, je tato zpěvačka na styk s publikem zvyklá.

Ale zpěvačka Dusilová na tuto nervozitu, na rozdíl od oněch studentů, měla právo. Šlo jí přeci o budoucnost.  Tím, že se postavila na stranu, která kritizuje Zemana, neskutečně ohrozila sebe i svou rodinu.  Všechna velká média, přeci stojí za Zemanem. Není dne, kdyby se ve státních médiích a velkých novinách či časopisech neobjevil chvalozpěvný článek, který vyzdvihuje činy našeho prezidenta.  A proti tomuto proudu se tato zpěvačka s velkou odvahou rozhodla vystoupit.

To samé platí i pro zpěváka Kollera. Jeho názory či písně jsou státními médii přeci úplně ignorovány.  A proto možná také pod tíhou existenčních potíží, které mu způsobí jeho projev, úplně zapomněl, že americké kytary se také vyrábí v Číně a že z Ruska přišlo mnoho skvělých knih od známých spisovatelů.

Rekovské činy zpěváků Dusilové a Kollera mi dali vzpomenout i na podobný junácký kousek zpěváka Tomáše Kluse, když šel se svojí rodinou ukázat prezidentovi červenou kartu a nechal se u toho velkolepě vyfotit.  Když pak v rozhovoru na DVTV moderátorce tvrdil, že politiku vůbec nesleduje, protože má rodinu a na zprávy nemá čas, přišla logická otázka z úst novinářky, proč šel tedy ukázat červenou kartu. Odpověď byla prostá. Prý se mu něco od jeho známých a kamarádů doneslo a tak na základě těchto informací šel s kartou a kůží na trh.  

Trochu mě u těchto neuvěřitelně odvážných umělců mrzí to, že když tehdy česká vláda s panem Schwarzenbergem, jako ministrem, spolupracovala se zeměmi jako Saudská Arábie, Bahrajn, či Ázerbájdžán tak o lidských právech neřekli ani ťuk. Stejně, jako když mlčeli při útocích na Irák či Libyi.

V tomto světle, to pak vrhá dojem, že oni umělci zkrátka nemají rádi Zemana a nejsou úplně štastni, že jejich kandidát v prezidentské volbě nevyhrál. Jenže asi nestačí říci, nemám rád Zemana, ono se to musí ještě šikovně zabalit do lidských práv, aby to vyznělo humanisticky a nikoliv surově.

Je však možné, že se v těchto bohatýrech české pop music mýlím a opravdu si oněch lidských práv začali všímat až teprve nyní, když je zrovna prezidentem pan Zeman. 

Jak jsem psal výše, chtělo to asi čas, aby mohli sebrat tu velkou dávku neohroženosti a postavit se proti mainstreamu, který dennodenně tepe za prezidenta. Nezbývá, než se sklonit před onou velkou kuráží a ocenit jejich postoje a názory, které jim zajisté zavřou bránu do světa showbyznysu a vzbudí opovržení z řad akademie pop music.

Mělo by se ale na závěr napsat, že tito umělci mají na svůj názor právo, stejně, jako ho má skupina Ortel či Karel Gott.  Nezbývá, než se tedy těšit na předávání Slavíků, či jiných cen, kdy každý umělec po přebrání ceny vyjádří divákovi svůj politický názor. Ale nač tuto výsadu dávat jen umělcům? Proč rovnou toto právo nedat každému člověku?

Na úvod bych to zkusil v pořadech Pošta pro tebe, nebo Sama doma, tam se to bude krásně hodit, asi stejně, jako se to hodilo na oněch Andělech.