Jak česká média pozvolna přešla z Bradyády k Pithartiádě, na Vánoce se těším na Halíkiádu.

17. listopad se po 28. říjnu stal další příležitostí, jak připomenout části národa, že je špatná, jak se ráda mýlí a podléhá strachu.

Po svátku 28. října, který se v podstatě podařilo médiím přetvořit ze svátku Den vzniku samostatného Československého státu, na svátek Den vzniku nového hrdiny pana Bradyho, nám média předložila na tác hrdinu staronového.

Pan Brady, do 28. října, zajímal v České republice asi nejvýše pár známých, příbuzných a nějaké ty historiky. Poté, co byl vyvlečen před světla reflektorů, se pochopitelně před kamerami chtělo spolu s ním, ukázat i spousta jiných lidí. Celý ten kolotoč bych nazval Bradyádou, kde bylo k dosáhnutí mety nejvyšší, zapotřebí předat co nejvíce metálů.

Nakonec celý cirkus skončil tak, že pan Brady odjížděl z naší republiky s medailemi a oceněními všeho druhu. S nadsázkou by se dalo říci, že tolik medailí nezískali ani všichni sportovci Kanady na Olympijských hrách.

Ale jak to tak bývá, jak rychle pan Brady zmizel, tak se rychle zapomnělo a začal se hledat nový hrdina pro 17. listopad.  Nakonec se podařilo a tváří 17. listopadu se stal Petr Pithart. Pana Pitharta a jeho stále se opakující fráze o tom, jak mají lidi v sobě nenávist a zlobu a je třeba se zlu postavit, už komentovat nebudu. Od toho tu máme ČT1 a její pravidelný cyklus pohádek, kde se takto zjednodušené fráze dají poslouchat.  Bohužel svět není černobílý, ale jsou lidé, co takovému zjednodušení rádi zatleskají, hlavně když se jim bude říkat, že oni jsou ti správní a stateční.

Není to tak dávno, kdy se pan Pithart objevil v médiích jako možný kandidát na prezidenta. Impulsem k tomu zavdal jeho projev v sále Rudolfina, k nedožitým osmdesátinám Václava Havla. Tento projev prý vzbudil velký ohlas a spousta lidí ho označila za statečný.

Nevím co je sice statečného na tom, v současné době kritizovat prezidenta a mluvit o xenofobii ve společnosti, ale pojďme se podívat, jak se s tzv. statečným panem Pithartem vypořádala média.

Petr Pithart v Aktuálně .cz

 

Web České televize také na pana Pitharta nezapomněl.

Lidovky.cz překvapivě o panu Pithartovi.

 

                                           Novinky.cz a kdo jiný, než pan Pithart.

Petr Pithart i v tzv. bulvárním Blesku a pochopitelně nechybělo i tzv. nebulvární iDNES.cz

 

Ano, pan Pithart byl médii za svou statečnost odsouzen trestem pověšením jeho názorů na titulní stránky. Taková mediální Pithartiáda, kdo o panu Pithartovi napíše nejvíce. Tomu říkám disent jak řemen a také se skláním před statečností. Zkrátka kdo si otevřel internet, vykoukl na něj pan Pithart. Ale aspoň to je dobré v tom, že už i malé děti ve škole budou mít jasno, že Pithart je politik a levhart kočkovitá šelma. 

Začínám se tedy pomalu obávat toho, co nám přinesou Vánoce a s nimi i spojené Adventy.  Je velmi pravděpodobné, že zde bude zase prostor pro jediného pastora v ČR pana Halíka. Ten 17. listopadu nepřímo přirovnal volbu Trumpa a Zemana s volbou Hitlera.  Což znamená, že s blížícími Vánocemi budeme dostávat pravidelné kázaní o tom, jak máme více poslouchat vyvolené a vzdělané a sami se vzdělávat u pohádek a pečení cukroví.  Na kritické myšlení tu máme přeci naše elity.

 

No a až skončí Vánoce, tak ještě přijdou na závěr nějací Tři králové a zazpívají nám svou známou písničku o demokracii.

Nezbývá, než tohle tajtrlíkování přežít až do řádných voleb, i když někteří jsou nedočkaví už teď a chtěli by popravovat jen na základě svých názorů. Naštěstí zde máme tu demokracii, o které tak rádi tito lidé mluví. 

Autor: Lubomír Kvapil | pátek 18.11.2016 18:09 | karma článku: 45,49 | přečteno: 3458x