Zbytečná a falešná hysterie kolem zákona o hanobení prezidenta.
Popravdě, nejdříve jsem byl z této zprávy o připravovaném návrhu velmi rozpačitý, ale s postupem času, jsem za něj vlastně rád.
Návrh poslance Ondráčka totiž odhalil něco více, co asi neměl ani v plánu. Odhalil podstatu problému slova demokracie. Demokracii si totiž část lidí plete s lehkou dívkou, která se nechá nakonec od každého ukecat a pak jde teda s každým, nebo si ji plete s pomazánkou, kterou si může kdykoliv namazat na chleba, když má zrovna hlad.
To, že samotný návrh se nepovedl, o tom asi není třeba diskutovat. Možná byl tvořen dobrými úmysly, možná i jinými, to posoudit nedokáži. Každopádně jeho načasování, několik dní před 17. listopadem je totálně netaktické a možná i hloupé.
Pokud Miloš Zeman opravdu něco nepotřebuje, tak je to ochrana. Jeho povaha je už taková, že si nebere servítky, docela často i urazí, ale na druhou stranu si ani on sám s urážkami na jeho hlavu nic nedělá. Zřejmě ví, že v tomto i on sám má občas máslo na hlavě a takový provokativní styl komunikace mu zkrátka vyhovuje a jsem si jist, že on by ani takový zákon sám nepodepsal.
A jak to tak bývá, když vyšel tento návrh, strhla se mediální mela a lehká dívka demokracie je znovu na roztrhání. Výhrady jsou oprávněné, opravdu v tomto zákoně vidím nebezpečí, že se nedá přesně určit hranice mezi kritikou a urážkou a opravdu by nastaly zbytečné problémy. Raději zanechat svobodu slova, tak jak ji máme.
Ale k tomu hlavnímu problému. Okamžitě, když vyšel onen návrh, mohli se mainstreamový novináři, hlavně ti z České televize, div ne přetrhnout slovy o svobodě slova. A jak to tak bývá, když začnou kritizovat novináři, leknou se i politici a začnou s rétorikou úplně stejnou, jako poslušní papoušci.
Nejvíce šla slyšet pochopitelně Nora Fridrichová, novináři z Respektu a spousta dalších, včetně bývalého pornoherce z Think tanku Jakuba Jandy. Ti všichni se najednou bojí o svobodu slova, stejně jako Bohuslav Sobotka.
A právě tohle celé mi přijde to nejsměšnější a nejvíce nebezpečné zároveň.
Právě pod Sobotkovou vládou vzniká takzvaný Chovancův útvar pro boj s dezinformacemi, kde by zřejmě přispíval svou špetkou do mlýna i pan Janda.
A právě v tomto útvaru, by takoví lidé typu pana Jandy určovali, co je pravda a co pravda není a co je a není dezinformace. Hlavním důvodem je totiž, dle pana Chovance, že se na internetu objevují škodlivé názory a urážky, ať už na politiky, či EU nebo NATO. Takže by nám v důsledku tento útvar předurčoval, která informace je ta správná a samozřejmě každý občan by se musel mít na pozoru, jaký svůj projev pošle do světa, aby mu pak za to nehrozil nějaký trest.
No nezní to skoro stejně jako onen návrh pana Ondráčka? Dokonce bych řekl, že je to mnohem rozsáhlejší upletená síť na svobodu slova, než vytvořil pan Ondráček.
A já se ptám, kde je ta hysterie a volání po demokracii, po svobodě slova od našich slavných novinářů, umělců, co chodí k panu Krausovi a na Staroměstské náměstí za panem Hermanem?
Kdepak, žádná hysterie se nekoná ani boj o svobodu slova. Tento útvar je zřejmě pro tyto lidi v pořádku. Takže 17. listopadu se opět před kamerami ČT všichni sejdou, budou se bavit pouze o návrhu pana Ondráčka, vznikne nám tu nový pseudodisent a budeme poslouchat jen to, co se hodí médiím.
A proto jsem za návrh pana Ondráčka vlastně velmi rád. I když je opravdu nepoužitelný a nešťastný, tak nám vlastně ukázal, jak nepoužitelní jsou ti, co nám každý den dávají přednášky z demokracie.
Pokud mají být novodobými symboly 17. listopadu lidé typu Cempera, Peszyńského a osobnosti, co si vzpomenou na svobodu slova, jen když se jim to zrovna hodí, tak to raději budu slavit 11. listopadu svatého Martina.
Husa se zelím mi přijde totiž taková typičtější a upřímnější oslava, než pokrytecká pseudohra na pravdu a lásku.
Lubomír Kvapil
Demonstrace a média v čele s Vaškem Moravcem, jako danajské dary pro Slávka Sobotku.
Dobrý premiér by měl naslouchat svému lidu, tedy aspoň tak zní známé klišé z obecných politických pouček. Bohuslav Sobotka však, k jeho smůle, vnímá onen hlas lidu, skrze interpretace novinářských titulků.
Lubomír Kvapil
Centrum pravdy je stejně zbytečné, jako reportáž o černochovi z Lidlu, z pořadu 168 hodin.
Česká televize i Ministerstvo vnitra nám v posledních dnech předvedly, jak dobře si vlastně žijeme, když si můžeme dovolit vyhazovat peníze, za nesmyslné projekty.
Lubomír Kvapil
Vzpomínky na Kokořínsko a okolí
V Cimrmanově hře, Dobytí severního pólu, srovnával Varel Fryštenský přírodu na severní točně s výletem na Kokořín. A jistě věděl o čem mluvil.
Lubomír Kvapil
Český slavík - přehlídka “esesáků“,“ kriminálníků“ a “kurtizán“.
Pokus o pohled do mysli Radka Bangy, aneb co vše lze vidět, když člověk chce vidět a musí se dívat správně.
Lubomír Kvapil
Jak česká média pozvolna přešla z Bradyády k Pithartiádě, na Vánoce se těším na Halíkiádu.
17. listopad se po 28. říjnu stal další příležitostí, jak připomenout části národa, že je špatná, jak se ráda mýlí a podléhá strachu.
Lubomír Kvapil
Totální selhání amerických zpravodajů ČT - Řezníčka a Kubala, ale poplatky posílejte dále.
Česká televize nám při pohledu na výsledky amerických voleb opět dokázala, že víra je sice hezká věc, ale všeho moc škodí, natož, když se víra vydává za fakta.
Lubomír Kvapil
Konspirační teorie jménem Brady, aneb Stardance, když politici podle médií tančí.
28. říjen měl být oslavou státního svátku a hlavně oslavou vyznamenaných osobností, místo toho se z tohoto dne stane přehlídka protestujících, kteří dají přednost emocím, před racionálním uvažováním.
Lubomír Kvapil
Andrew Schapiro jako vlajková loď ruské propagandy?
Poslední dobou se v ČR ozývají hlasy, které varují před sílící ruskou propagandou. Jenže ona propaganda má zcela opačné výsledky. Jedním z nich je zřejmě americký velvyslanec.
Lubomír Kvapil
Brněnské vokruch vokolo Štatlu...
... aneb 100 kiláků za den. Pár fotek z okolí Brna, které dodalo hezkou kulisu všem dálkoplazům, kteří se o víkendu zúčastnili 21. ročníku oblíbeného pochodu.
Lubomír Kvapil
Rakouské koresponďáky - poslední naděje pro Sobotku, Stropnického, Kocába a Českou poštu
Výsledek rakouských voleb napověděl, jaké jsou možnosti, pro zvrácení nepříznivých voleb, které v brzké době čekají na příznivce bruselsko-tureckého guláše.
Lubomír Kvapil
Město Tišnov a jeho okolí
Tišnov je malebné město, které se nachází v Boskovické brázdě, obklopeno několika kopci a jehož několik domů si "zahrálo" v oblíbeném seriálu Četnické humoresky.
Lubomír Kvapil
Havel, Dusilová, Eben či Soukalová, aneb lekce z demokracie na úrovni mateřské školky.
Vytváření nových pseudohrdinů a nadměrná heroizace tuctových prohlášení připomíná budování falešných kultů a myšlenkový návrat před rok 1989.
Lubomír Kvapil
Hlinsko - město bez hlíny, zato s Betlémem v srdci.
Hlinsko, město s 10 tisíci obyvateli, místo vklíněné do kotliny 590 m nad mořem, na rozhraní Českomoravské vrchoviny a Železných hor.
Lubomír Kvapil
Jarní toulání kolem rybníků Vysočiny a soch Michala Olšiaka
Rybník Sykovec, Medlovský rybník, Milovský rybník a všudepřítomné betonové sochy Michala Olšiaka, coby jedny z mnoha kouzelných ozdob, kraje Vysočina.
Lubomír Kvapil
Odsouzení vandalů na pražském náměstí, vypadalo jako krásná PR akce.
V pondělí 25. dubna se sešli na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad všichni ti, co mají srdce na pravém místě a skvělé vyšetřovací dedukce dr. Watsona a Sherlocka Holmese. Zúčastnění přišli vyjádřit podporu majitelům počmáraných...
Lubomír Kvapil
Souhrn evidentních lží, kterých se dopustila Česká televize.
Bloger Havránek je znám svým remcáním ohledně stavu v ČT. Je ovšem často napadán, že lži, ze kterých ČT obviňuje, prý údajně neexistují a cucá si je z prstu.
Lubomír Kvapil
Městys Jimramov, vyhlídka Prosička a tajemný skalní hrad Štarkov
Městys, vyhlídka i hrad se nachází na severovýchodní hranici Vysočiny. Ve všech třech případech se jedná o památky. Jak městkou, v případě Jimramova, tak i přírodní, v případech Prosičky a Štarkova.
Lubomír Kvapil
Uničov - první královské město na území Čech a Moravy
Uničov je město na severní Moravě, založeno roku 1213 a povýšeno na královské město v roce 1223 Přemyslem Otakarem I.
Lubomír Kvapil
V německých volbách bodovali populisté, včetně Merkelové.
Hlasy jsou sečteny a novináři z České televize se při interpretaci volebních výsledků opět dopustili nálepkování, které je možná za hranicí pravidel, jaké má veřejnoprávní médium dodržovat.
Lubomír Kvapil
Poslanci TOP 09 opustí při projevu prezidenta sál a zřejmě půjdou žehlit tibetské vlajky.
Prezident Zeman bude mít projev v Poslanecké sněmovně, kde bude podporovat ústavní zákon o obecném referendu. Jeho slova však Kalouskova strana odmítne poslouchat.
předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
- Počet článků 92
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5173x