Zeman v kůži Zdeňka Trošky, aneb vytříbený vkus českého občana – diváka.

Miloš Zeman se díky svým posledním projevům dostal do zahraničních médií, k nelibosti některých komentátorů a umělců.

Poslední dobou se šíří na internetu jistý fenomén, který se už začíná rozšiřovat i za naše hranice. Tím fenoménem jsou články o výrocích Miloše Zemana.  Ale abych byl přesný, nejde o samotný obsah článků, nýbrž o diskuze pod nimi.  

Novinářů z velkých médií i těch veřejnoprávních, co by otevřeně sympatizovali s prezidentem, bychom asi na jedné ruce těžko spočítali.  Možná právě proto, pak dochází k zajímavým kontrastům, mezi vyzněním článku a vyzněním většinového názoru v diskuzi pod ním.

A stejný kurz nabraly i diskuze pod články v zahraničí.  Ovšem novináři, komentátoři, umělci a jiné elity na to mají jasný názor. Zeman je populista, mluví jednoduše a o tom co chce občan slyšet. A lidé mu to baští, protože nechtějí moc o věcech přemýšlet.

Miloš Zeman se tak trochu ocitnul v kůži Zdeňka Trošky, který byl také pro svou tvorbu v nelibosti u filmové akademie a kritiků.  Ačkoliv u diváků se pan režisér těšil velké oblibě, tzv. inteligentní elita jeho tvorbu označovala za nevkusný a trapný kýč. Za své filmy proto dostal od diváků tisíce úsměvů, od předních umělců naopak plyšové lvy za nejhorší filmy.

No, a když v roce 2013 bylo jasné, že Troškův film Babovřesky  jednoznačně boduje u diváků a tudíž bude oceněn Českým lvem za cenu nejnavštěvovanější film roku, tak se milá akademie rozhodnula tuto cenu raději zrušit.  Jen na ukázku zde uvedu 3 nejnavštěvovanější filmy roku 2013.

1.Babovřesky - 652 tisíc diváků, 2. Příběh kmotra – 295 000., 3. Čtyřlístek ve službách krále – 269 000.

A nyní, jak dopadly v návštěvnosti tři snímky, které se nejvíce líbily akademikům.

Hořící keř – 17 tisíc diváků, Jako nikdy – 3 tisíce diváků, Klauni – 9 tisíc diváků.

Tento rozdíl jenom dokazuje, jaká je propast mezi vkusem umělců a vkusem diváků.

Ovšem zatímco Trošky se umělci mohli zbavit docela jednoduše, tak s prezidentem to tak snadné není.  Možná proto, je jejich bezmocnost potom dohání k takovým věcem, jako je podepisování různých petic a plivání na vlastní národ v různých článcích.

Přitom jde jen o jednoduché pochopení věci.  Vkus diváka, který se směje nad Babovřesky či Kameňákem, je stejně hodnotný, jako vkus diváka, který se směje nad Pelíšky či Pupendem. Ani jeden  z těchto vkusů není lepší či horší než ten druhý, jenom jsou pouze rozdílné.

Podobné je to i s názory pana prezidenta. Zkrátka Zeman, stejně jako Troška má to umění, že se umí trefit do nálady a vkusu obyvatel této republiky.  A myslím, že je liché si myslet o jeho voličích, že neumějí přemýšlet. Každý člověk umí přemýšlet, i třeba utahaná prodavačka s třemi dětmi na krku, nebo v  osamocení žijící důchodce.

Jenže utahaná prodavačka si chce odpočinout, tak si pustí Ordinaci. Osamocený důchodce aby dostal lepší náladu, šáhne po Šlágru TV.  A rozhodně to není odepsaný a hloupý člověk, jehož názor by mu měl určovat nějaký Mádl či Issová, jak se nám to kdysi v trapném volebním klipu Přemluv dědu, přemluv bábu, snažil nastínit režisér Zelenka.  

Stejně tak není hloupá i ona prodavačka u té Růžovky. I ta, stejně jako důchodce, musí během života několikrát přemýšlet a rozhodovat o složitých životních situacích. A to, že zkrátka je nebaví koukání na Havlovo odcházení, či čtení jeho absurdních dramat, z nich rozhodně nedělá lidi se špatným životním či uměleckým vkusem, jak se nám snaží takzvaní umělečtí kritici a političtí komentátoři naznačovat.

Můžu mít hromadu připomínek k filmu Babovřesky, stejně jako můžu mít připomínky k Zemanovi, ale bylo by myslím špatné mít výhrady k lidem, co žijí slušně, poctivě a se svými radostmi i starostmi. A to jenom proto, že nerozumí, či se jim nelíbí, o čem točí, mluví a píší dnešní moralisté v médiích. Nevím, zda je správné být za každou cenu intelektuálem a pohoršovat se nad vkusem vlastního národa.

Stejně, jako vyčítat Troškovi či Zemanovi, že jdou naproti vkusu a názoru svých občanů.  Co jiného by totiž měl správný filmař či politik dělat?